Co čte rarášek (2 roky)

Přiznám se vám ke své lásce. Z celého srdce miluju dětské knížky.

Jako dítko jsem hodně četla, byla jsem knihohltač. Ztrácela jsem se ve vymyšlených světech, se zavřenýma očima prožívala dobrodružství s kamarády z knih. V malé vesnické knihovničce mě stará paní knihovnice dobře znala, byla jsem tam pořád. Dokonce mi i odpustila, když jsem přinesla jednu knihu ožužlanou od našeho psa.

Teď v dospělosti už to s tím čtením není tak žhavé. Po přečtení těch mnohdy i tisícistránkových učebnic práva jako by nezbývala síla a vůle číst beletrii. A tak využívám toho, že jsem si nedávno vyrobila takovou skvělou parťačku, mou malou loupežnici, na kterou jsem dokázala svou lásku ke knihám přenést.

Den co den usedáme na kobereček a noříme se do nádherných obrázků a milých textů. A pro mě je upřímně prohlížení knih ta nejpohodovější aktivita, kterou s dcerkou dělám.

K těm knihám cítím opravdové pouto. Je v nich něha, krása, vzpomínky. A tak o nich chci psát. Rozhodla jsem se, že budu vést takový „Bájin čtenářský deníček“. Vím, že mě sleduje hodně maminek, a tak je šance, že vám takové články poskytnou i nějakou kapičku inspirace. Ale i kdyby ne, i kdyby to nikdo nečetl, tak to nevadí. Protože pro mě je psaní o knížkách čirá radost, takže o nich prostě psát musím, nedá se svítit…

Uběhl půlrok od posledního čtenářského deníčku (zde) a já jsem sepsala aktuální poklady, které otevíráme den co den. Většina je vypůjčená z místní dětské knihovny.

 

Výhercem se stávají: KŮZLÁTKA

Tradiční pohádka, ale v netradičním oboustranném kabátku. Z jedné strany „Pohádka o kůzlátkách, ale neposlušných“ – to je ta tradiční, kde je vlk nakonec sežere, známe, ne? Ovšem překvápko se odehrává na druhém konci knihy, který je vlastně začátkem pro „Pohádku o kůzlátkách, ale poslušných“. To je jakási moderně pojatá pohádka, která ovšem dopadne daleko líp.

No nebudu lhát, četla jsem tu knížku jen jednou a sama pro sebe. Na dcerku je to ještě moc čtení. Ovšem ty obrázky ji totálně uchvátily! A ač se mi zdá, že kůzlátka vypadají jako malí divní mimozemšťánci, Bája je s tím evidentně naprosto srovnaná. OVĚŘENO – Ilustrace velmi stimulují i představivost dospělých tatínků, páč co ten náš vymýšlí za srandy, když si spolu knížku prohlížejí, to je k popukání.


srandovní POŠŤÁK MYŠÁK DORUČUJE

To je taková švanda. Prohlížet tuto knihu mi prostě ihned rozehřálo srdíčko a na mé tváři se objevil úsměv. Zdá se, že Bája tak úplně nechápe, jaké vtípky jsou v ilustracích skryty. Ale maminka to chápe. To stačí.


TENKRÁT SVĚT, nad kterým plesá srdce každého ekologa

Příroda. Víly, skřítci, stromolidé. A Vilík, kterému tito duchové přírody vyprávějí, jak se lidé dříve (čili dnes) chovali ke zvířatům a rostlinám. Víte, já nejsem žádný ekoterorista a hanobení lidí za to, že jí maso či dělají další ne-eko záležitosti, mi není po chuti. Ale tento kouzelný, něžný příběh je vyprávěním o úctě ke všemu živému. Je to úplné pohlazení na duši. Ač jsem ho zatím neměla tu čest Barunce přečíst (jelikož má už značný rozsah a dítko je pozorností nestálé), ona zřejmě cítí, že tato kniha není jen tak obyčejná. Je to stálice, kterou obě chováme v srdci.


něžnost na papíře jménem VLÁSKY

Nádhera. Stačí jen tohle jedno slovo. Málokdy se stane, že mě kniha z knihovny tak očaruje, že ji potřebuji koupit do soukromé sbírky. Baruška je stejného názoru, poněvadž tuto knížečku prohlížíme několikrát denně. Příběh Alice s dlouhými vlásky je stručný. Ilustrace jsou okouzlující. Top!


TIK-TAK MOJE HODINY

Heslo úspěšně vedené kampaně této knížky bych nazvala „Čum, mám na sobě tohle hejblátko, takže jsem nejzajímavější!“ Ne, Bája fakt neumí hodiny. Ty fungují spíš jako takové lákadlo. Knížka samotná má moc hezké a zřetelné ilustrace, které jako máma dvouleťáka opravdu oceňuju. Sice nejsou nijak umělecké a možná tolik nepodporují představivost dítka, zato jsou pro svou reálnost tak užitečné, že se rarášek může naučit spoustu nových praktických slov. Na každé stránce je jen jedna věta, ale my si dokážeme o každém obrázku povídat několik minut – no je tam toho tolik…


Jasný favorit na čtení před spaním: 10 MALÝCH MEDVÍDKŮ

 

Toto je prosím pěkně první knížka s příběhem, kterou se nám podařilo přečíst na jeden zátah. To znamená, že musí být opravdu zajímavá, když mě to Baruš nechala celé předčítat. Je to taková miloučká básnička, ve které se počítají medvídci. A opět mé oblíbené nenáročné, jasné a nevyumělkované ilustrace s dalším lákadlem pro malé dítě, a to vystouplými hlavami malých medvídků. Za mě výborná volba pro dvouleťáky.


KAMARÁDI ZVÍŘÁTKA od génia pana Žáčka

Důvod, proč má dcerka umí pojmenovat tolik zvířat. Tato kniha je poklad. Nekřičí, nejásá, nesnaží se být cool a na nic si nehraje. Je nenápadná, laskavá, milá a poučná. Nabízí děťátku bezpečí překrásných jemných ilustrací a zvonivě vtipných, krátkých básniček. Já ji miluji. Baruška ji miluje. Pan Žáček je génius a basta.


LIDSKÉ TĚLO, aneb určitě z ní bude doktorka, to je jasný!

Teď se budu hrozně vychloubat, jo? Tato knížka Báju tak zhypnotizovala, že se část mé zdravotnické rodiny vznáší na obláčku hrdosti. Baruška pozná kosti, svaly, plíce, srdíčko, krev, buňku, mozek, … A k mému šoku dokonce na obrázkách i mimo tuto knížku. Naučila se díky ní, kde má mozek a srdíčko. Celkově se zdá, že ji téma lidského těla fascinuje a to je jen dobře.

 

Věříme, že vás tento seznam inspiruje k rozšíření té vaší knihovničky. Přejeme krásný čas v říši pohádek,

čtenářské duo Pája a Bája

„Mojí vášní je MINIMALISMUS. Přišla jsem na to, jak žít jednodušší život, který mi dovoluje jasně myslet a s klidem v duši se soustředit na to, co je pro mě opravdu důležité. Chci lidem představit tento životní styl, pomoci jim pochopit jeho podstatu a ukázat jim cestu, po které mohou kráčet a odhazovat to, co je tíží, ať jsou to věci nebo myšlenky.“ Přečti si můj celý příběh tady >>
Komentáře
  1. Díky za skvělou inspiraci! 🙂

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře. Zásady zpracování osobních údajů