Co čte rarášek (18. měsíců)

Přiznám se vám ke své lásce. Z celého srdce miluju dětské knížky.

Jako dítko jsem hodně četla, byla jsem knihohltač. Ztrácela jsem se ve vymyšlených světech, se zavřenýma očima prožívala dobrodružství s kamarády z knih. V malé vesnické knihovničce mě stará paní knihovnice dobře znala, byla jsem tam pořád. Dokonce mi i odpustila, když jsem přinesla jednu knihu ožužlanou od našeho psa.

Teď v dospělosti už to s tím čtením není tak žhavé. Po přečtení těch mnohdy i tisícistránkových učebnic práva jako by nezbývala síla a vůle číst beletrii. A tak využívám toho, že jsem si nedávno vyrobila takovou skvělou parťačku, mou malou loupežnici, na kterou jsem dokázala svou lásku ke knihám přenést.

Den co den usedáme na kobereček a noříme se do nádherných obrázků a milých textů. A pro mě je upřímně prohlížení knih ta nejpohodovější aktivita, kterou s dcerkou dělám.

K těm knihám cítím opravdové pouto. Je v nich něha, krása, vzpomínky. A tak o nich chci psát. Rozhodla jsem se, že budu vést takový „Bájin čtenářský deníček“. Vím, že mě sleduje hodně maminek, a tak je šance, že vám takové články poskytnou i nějakou kapičku inspirace. Ale i kdyby ne, i kdyby to nikdo nečetl, tak to nevadí. Protože pro mě je psaní o knížkách čirá radost, takže o nich prostě psát musím, nedá se svítit…

Ta moje malá cácora miluje knížky už dlouho. Do jejích 18 měsíců ji zajímaly jen a pouze obrázky. Takže u nás frčely knihy bez textu, barevné, veselé, pokud možno s různými hejblátky a odkrývacími okýnky. Ani nevíte, jak jsem šťastná, že už přichází ta doba, kdy dcerku začínají zajímat i písmenka a slova! Již je schopná udržet trochu pozornosti a my můžeme číst kratičké příběhy.

Tak jsme testovaly, zkoušely, zkrátka knihomolovaly – a tyto knihy jsou ty NEJ.

Výhercem se stávají: BARBORČINY KOLÁČKY

Tuto kuchařku pro děti má rarášek ze všech knih naprosto a úplně totálně nejraději. Tahá jí sebou, prohlíží stokrát denně. Z haldy knih je tato její první volba. Říká jí „bábu“.

Není divu – vždyť kvůli této knize se jmenuje Barbora!

Bylo mi tehdy jen o trochu víc než jí teď a dostala jsem tuto knížku od rodičů. Vybavuji si, jak jsem byla každou stránkou fascinovaná, jak jsem ji prohlížela a prosila maminku, abychom upekly toto Tajtrlíka s Tajtrlicí nebo Perníkovou chaloupku. Možná se ta knížka podílela na tom, že ráda peču, ale co je jistojisté – díky ní jsem si oblíbila jméno Barbora. Pojmenovala jsem tak své umělohmotné mrkající miminko. A za pár let i to mrkající živé.

Tu knihu jsem milovala a miluji stále. A teď ji miluje má dcerka.

Jakto? Přenesla jsem to na ní nebo je ta knížka fakt taková bomba? Nevím. Ale těším se, až společně nějaký ten recept vážně vyzkoušíme.


Milovaná a něžná holčička HEIDI

Další knížka, kterou Bája zdědila po mamince.

Myslím, že o Heidi (děvčátku z hor) se napsala celá série knih. Je to poměrně velká knížka s dlouhým textem, vhodná pro starší děti. Ale dcerku fascinují ty nádherné obrázky. Zamilovala se do něžné blondýnky Heidi a na každé stránce ji hledá a s výkřikem „Hajdi“ ukazuje.

Sama jsem překvapená, že je to takový oblíbenec. Myslím, že zásluhu na tom má fakt, že Bája má ráda realistické, jemně malované obrázky. Heidi na mě dýchá atmosféru starých časů, kdy vzduch byl čistý a sukně sedmivrstvé 🙂


detektivka o právu na informace

O KRTKOVI, KTERÝ CHTĚL VĚDĚT, KDO SE MU VYKAKAL NA HLAVU


Tuto malinkatou úzkou knížečku jsem před časem objevila v knihkupectví a opravdu mě pobavila. Koupila jsem jí spíš pro pobavení (to musí manžel vidět!). Název to říká jasně – je to o krtkovi, kterému se někdo vykaká na hlavu a on hledá viníka.

Rarášek knížečku ignoroval několik měsíců. Teď jí ale čteme denně.

Já mám teorii – Bája začíná úspěšně používat nočník a tak ji přirozeně zajímá každá tématická literatura. 🙂

A nebojte, příběh není napsán vulgárně, je opravdu miloučký. (Akorát jednou jsme ji měly s sebou v autobuse a tam jsem ji četla opravdu tichým hlasem, trochu jsem se styděla. :-D)


Poklady z knihovny

vtipná a krásně malovaná LILY A MOMO

Bája si tuto knížku hned po prvním přečtení zamilovala. Vlastně to byla úplně první knížka, kterou jsem jí mohla přečíst od začátku do konce a ona udržela pozornost.

Na každé stránce je jen jedna či dvě věty textu a milé, něžně barevné obrázky.

Rarášek se hned naučil říct „MOMO“ a nebyla výjimka, že jsem to slyšela křičet z postýlky hned po probuzení. A taky se naučila říkat „balík“. Momo totiž přijde Lily v balíku. A tak je Bája nadšená, když k nám přijede kurýr a přiveze krabici – křičí „balík“ a asi doufá, že v něm bude Momo.

Pokud bych měla doporučit knížku pro rok a půl staré děťátko, byla by to ze všech knih v tomto článku tato.


velmi poučná a praktická UŽ NECHODÍM NA NOČNÍK

Pejskovi se chce… ale všechny nočníky v domě jsou obsazené. No to je klidně situace, do které se může rarášek dostat. Tak teď už zná řešení 😀 – je to velký záchod.

To by člověk neřekl, jak fascinující bude pro malé dítko taková tématika. Knížku čteme stále dokola, já už ji vlastně umím nazpaměť. A Barunka se při jejím čtení naučila spoustu nových slov. U každé stránky je zaneprázdněná – než ukáže a pojmenuje všechny ty věci, které zná, to je práce! 🙂 Myslím, že pro děti v tomto věku jsou jednoduché, nekomplikované, jasné a konkrétní obrázky opravdu lákavé.

Na každé stránce jen věta textu. Přečteno za tři minutky. A pak znova. A znova…


Raráškova závislost IVANKA RÁDA JÍ

Když jsem brala tuto knížečku z knihovny, ani jsem netušila, jaký to bude hit. Barunka jí miluje.

Nedivím se – je o jídle. A to je v naší rodině opravdu oblíbené!

Takže stále dokola čteme příběh o Ivance, která ráda jí a vaří.

Je to asi zásluha těch pěkných ilustrací, že Bája na každé stránce ukazuje a pojmenovává spoustu věcí. A ty kratičké texty jsou úplně akorát.

O Ivance je celá série, teď máme doma zrovna Ivanka se sama koupe. Taky dobrý, ale není o jídle, no…


Maminka se zamilovala do této série kreslené nádhery od Simony Dimitri

To je vám nádhera!

Nejdřív jsem narazila na Kdepak bydlí zvířátka a tu jsem si tak zamilovala, že jsou u nás doma ještě další tři. A nekončím! Při jejich prohlížení se má dětská duše usmívá a já jí to musím dopřát. Mám zálusk na Kdepak bydlí dinosauři nebo Jak se žije ve vesmíru.

Tyto knížečky jsou andělsky ilustrované a na každé stránce najdete jedno až tři odklápěcí okénka, pod kterými se většinou schovávají zvířátka nebo nějaký další tématický obrázek. K tomu krátké, často poučné texty.

Rarášek má tyto knížečky také rád. Kdepak bydlí zvířátka je lehce zdemolovaná, protože rarach byl opravdu zvědavý, kde teda bydlí – a dost okének vytrhal. Nebojte, já je všechny zase naoperovala izolepou, ale od té doby jsou to knihy hájené, pod maminčinou ochranou.

Myslím, že tyto budou ideální pro předškolní děti. Anebo pro maminky, kterým se kus duše zasekl v dětství. 🙂

 

To je vše. Až budeme mít přečtenou další várku, dáme o tom vědět.

Pája + Bája

 

 

„Mojí vášní je MINIMALISMUS. Přišla jsem na to, jak žít jednodušší život, který mi dovoluje jasně myslet a s klidem v duši se soustředit na to, co je pro mě opravdu důležité. Chci lidem představit tento životní styl, pomoci jim pochopit jeho podstatu a ukázat jim cestu, po které mohou kráčet a odhazovat to, co je tíží, ať jsou to věci nebo myšlenky.“ Přečti si můj celý příběh tady >>
Komentáře
  1. Už se těším, až nejmladší bude jevit zájem o knížky! 🙂 Zatím frčí černobílé verze…

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře. Zásady zpracování osobních údajů